Ahoj! Jak víte, minule se náš příběh točil kolem Vatorových. Dnes tomu nebude jinak, i když se objeví řada dalších známých a bude to jako obvykle velmi bizarní a snad i vtipné. Posuďte sami a dejte vědět v komentáři, co si o tom myslíte, případně co by se vám líbilo do budoucna. Jinak si pojedu dál svoje bomby. 😄
Už dlouho tu nebylo, aby Caleb a Joni vyrazili na rande a strávili trochu toho kvalitního času bez dětí. 😉 Caleb měl potřebu se před manželkou chlubit upířími schopnostmi. Ach, po všech těch letech vztahu se stále snaží dělat dojem.
Netrvalo dlouho a Caleb se proměnil v touze po netopýřím šmajchlování. 😄 Joni má takový všeříkající výraz, ale to víte, že si dala říct.
A dala si říct ještě krátce poté v hromadě listí. Upřímně, v této části příběhu Caleb a Joni dováděli tak často, že se divím, že z toho není další upírek. Ale když je řeč o dětech…
Liam pozval sestru a jejího manžela na večírek na ostrově Sulani. Proč ne? Už jsme se dlouho neviděli a špetka legrace nemůže škodit.
Teď si možná říkáte, proč se Mersey potlouká sama před domem…
Protože Liam a Riley nahoře v ložnici vesele dovádějí. Je už jakýmsi pravidlem, že kdykoli mě někdo pozve na večírek, začne si to pak rozdávat se svým partnerem, sotva se já objevím na obzoru. Proč mě vůbec zvou? Abych se pokochala? 😄
Mezitím se hosté pomalu shromažďují, ačkoli Ruby nevypadá, že by měla náladu slavit.
Caleb a Joni rychle pochopili, že nejlépe si tuhle párty užijí, když se budou soustředit pouze jeden na druhého, hezky v soukromí cizí vířivky.
Fintan: „Čau, Riley. U čeho ses tak zpotil?“
Riley: „Cože? No, u cvičení, pochopitelně.“
Uprostřed večírku byl Liam náhle unesen mimozemšťany. Z nějakého záhadného důvodu se to teď v jednom kuse děje v domácnostech, kde to nikdy dřív nebývalo. Když se o to snažím, tak ani prd, ale kde to nechci, tam to frčí jedna radost. 😱
Liam: „Ááá, co to? Pomóóóc!“
Caleb: „Hm? Neslyšela jsi něco?“
Joni: „Nerozptyluj se a pojď ke mně!“
Riley: „Hele, to… znělo jako Liam?“
Než se ovšem Riley stihl zamyslet nad tím, jestli se jeho manželovi něco nestalo, samotnému se mu udělalo špatně. Paráda, takže už je téměř jisté, že máme zaděláno na další dítě. A to jsem se docela radovala, že alespoň Riley a Liam odešli z Ezrova večírku bez nadělení. 😂
Když se pak unesený vrátil…
Liam: „No jo! Přesně tak to bylo! Podivná světélka na terase a pak najednou bum a byl jsem v háji!“
Caleb: „Vidíš, Joni? Neříkal jsem to? K podivným světélkům se už nepřibližujeme!“
Joni: „Myslím, že je nejvyšší čas tuhle párty ukončit.“
Když začal festival na hoře Komorebi, Joni a Caleb vzali dcerku Celii a vydali se na výlet, jenže přímo uprostřed rodinné akce přišla další pozvánka…
Joni vyrazila na setkání s přáteli z klubu Hodných upírů.
Joni: „No ne, Vlade, tak s tím dalším mimčem je to pravda?“
Vlad: „Ech, no, Ben si přál ještě holčičku, Varick chtěl sourozence… Ale nechápu, proč kvůli tomu musím zase trpět já!“
Joni: „Nejsi v tom sám, tadyhle Lilith s Gabrielem taky čekají, že jo? Slyšela jsem, že i naši. No a co Riley? Třeba se taky brzo přidá.“
Alex: „No jo, nám se dokonce povedla dvojčata.“
Vlad: „Uf, dobře, uznávám, že to by bylo daleko horší.“
Bailey: „Lidi, já jsem rád, že už nic nečekám!“
Vlad: „Jdi někam.“
Je hezké vyjít si jen tak do baru nebo hospůdky a vidět tam pěkně pohromadě své vlastní simíky, žádné obludné zjevy náhodně vygenerované hrou. Ano, je to dřina všechny postupně upravovat a vylepšovat, ale takový pohled je mi pak odměnou a těší mě. 💖
Další festival, tentokrát v Ravenwoodu mezi naháči. Můj oblíbený. 😁
Caleb: „Pamatuješ, jak jsme se spolu takhle opalovali a dívali na hvězdy posledně? To jsi byla ještě teenager.“
Joni: „Zlato, nemusíš ten staletý věkový rozdíl mezi námi pořád zdůrazňovat. Připadám si pak divně.“
Caleb: „Těší mě, že mám mladou ženu.“
Romantické plavání před skálou ve tvaru obličeje a polibek z lásky, která nikdy nevyprchá. 💗
Občas je fajn prostě jen tak hrát, nechávat věci plynout a vychutnávat si klidný okamžik u ohně. Zatímco ostatní chudáci teď nejspíš bědují z dalšího rodičovství… 😁
Caleb: „No, možná bychom neměli…“
Joni: „Přece by ses nebál tmy, že ne?“
Caleb: „Tmy ne, ale obřích pavouků rozhodně ano.“
Joni: „Na ty si ani nevzpomeneš, to ti můžu slíbit, drahý.“
A pak ještě jednou jako netopýři, za svitu měsíce a hvězd. A ne, pořád ještě ze všeho toho dovádění neotěhotněla. Opravdu se mi zdá lepší, aby Joni a Caleb měli jenom dvě děti, alespoň zatím. Uvidíme, jestli něco změní čas.
Asi bych neměla praktikovat tuhle sebechválu, ale sakra, to je tak pěkný pár. Caleb je navíc herní simík, takže si ho ani pochválit nemůžu, ale chválím ho tvůrcům. Jen kvůli němu stojí za to si balíček Upíři pořídit. 👍
Caleb: „Dost dobrý striptýzový klub, Vlade. Jenom nechápu, koho napadlo pořádat tady naše setkání v tom šíleném letním vedru!“
Vlad: „Uznávám, příště půjdeme do nějaké podzemní kobky.“
Caleb: „No… nebo na koupaliště?“
Ha, náhodou se tady potkali také Elio a Daniel. Něco si pošeptali a už spolu uháněli na místní toaletu. Že ale má Elio soustředěný výraz? 😃
Caleb: „Já těm mimozemšťanům zatnu tipec, to se budou divit!“
Celia: „Tati, nech už toho a pojď si radši hrát.“
Joni: „Já si s tebou zahraju na polštářovou bitvu!“
Celia: „Jó, do boje!“
Caleb: „Děvčata, ztlumte to! Tohle je vážná věc, nehodlám připustit, aby někoho z vás unesli!“
Celia: „To je ale sranda s tím naším taťkou, viď, Corrado? Dáš si jablíčko?“
Corrado: Sem s ním, prosím!
Tuto část příběhu završíme posezením u ohně a dočasným rozloučením s farmou Vatorových. Příště už totiž zase zamíříme za Ezrou a to bude teprve divočina!
Komentáře
Okomentovat