83. ČÁST: Záhadný útok

Vážení a milí, konečně po dlouhé době přicházím s další regulérní částí pořádného příběhu. Slíbila jsem vám pokračování ze života Everly a Declana, ale připravit ho, to byla sakra fuška vzhledem ke všemu univerzitním omezením a specialitám. Ale podařilo se mi to snad úspěšně dotáhnout, relativně podle původních představ. Tady máte první ze zatím tří rozpracovaných částí tohoto příběhu. Tím chci říct, že další várka by měla být k dispozici brzy. Užijte si to a připojte prosím komentář. 💖

Snad si ještě pamatujete, že minule jsme skončili u Declanova překvapivého zjištění, že Everly právě nastoupila na vysokou školu…

Everly: „Hm, to nevypadá vůbec špatně. Myslím, že se mi tady bude líbit. Ještě aby spolubydlící byli fajn.“

Orick: „Ahoj, já jsem Orick Blaine a vítám tě v Dračí hale, nejlepší koleji na Univerzitě v Britechesteru!“

Everly: „To je milé, děkuji. Mně můžeš říkat Everly.“

Everly se s chutí a energií pustila do studia komunikace. Bůh ví, že si toho na začátek nenaložila zrovna málo. Možná doufala, že jí učení pomůže zapomenout na jistého nejmenovaného černokněžníka.

V jejím pokoji se začali shromažďovat stejně pilní spolužáci. Teď už je nejspíš pozdě na to, aby před nimi zamkla dveře. Pokoj sdílela s jednou spolubydlící, což byla bělovlasá Bellarika.

Everly: „Ale vážně, lidi, nechcete si jít třeba k sobě? Já se tu snažím napsat domácí úkol.“

Ve volných chvílích se Everly samozřejmě ráda seznamovala a navazovala přátelství s novými spolužáky. Pozdravte krásnou Stephanii a sympaťáka Maxe.

Na koleji bydlel také Leon trpící strachem ze všeho magického, což není zrovna ideální pro studenta na částečně kouzelnické škole. Dračí hala v posledních letech stále častěji přijímá okultní studenty a zaměstnává profesory, kteří jsou v těchto kruzích velmi vážení.

Jedním z nich je např. profesor Nathaniel Ashford. Přednáší nově „Okultní rétoriku a mezidruhovou komunikaci“. Britechester pořádá každou zimu tzv. speciální zimní akademický blok, kdy hostující odborníci vedou krátké, intenzivní semináře a přednášky. Everly nad tím dumala, když profesora náhodou potkala v baru při výletě s kamarády.

„Základy komunikace mezi kulturami a subkulturami s důrazem na folklor, mytologické archetypy, historické okultní praktiky a jejich vliv na moderní mezilidskou komunikaci,“ zněl oficiální popisek u jeho kurzu. Mluví prostě o mýtech, symbolech, rituálech a starých kulturách a Everly musela uznat, že poutavě.

Když si s profesorem trošku popovídala v baru s postranním úmyslem si šplhnout, přesunula se s Orickem nahoru, kde si zahráli stolní tenis.

Po návratu na kolej narazila na Maxe a něco jí říkalo, že se na chodbě u jejího pokoje neobjevil náhodou. Měl zjevně maličko upito, v očích jiskřičky a… začal s Everly flirtovat. Jako kamarád jí připadal milý a zábavný, ale všeobecně se o něm vědělo, že je sukničkář.

Neměla zájem dostat se do problémů – už vůbec ne do problémů s láskou, takže ho odmítla, snad šetrně, ale dostatečně. Pochopitelně si ani na okamžik nevzpomněla na TOHO černokněžníka a její ublížené srdce ani na chvilku nezatoužilo po jeho přítomnosti!

Když odcházela do svého pokoje, už si nevšimla, s jak zvláštním výrazem se za ní Max dívá. Jako by měl něco za lubem…

Toho večera se udála ještě jedna podivná věc, silně znepokojivá.

Jedna studentka se asi také vracela z večera ve městě zpátky na kolej. Ničím se nelišila od jiných. Mladá, hezká holka se životem před sebou.

Jenomže byla neopatrná. Vůbec by ji nenapadlo, že ve stínech může číhat nebezpečí. Kdo by jej také čekal na pozemcích univerzity, vždy tak pokojných?

Čím dál více ji ale svíral pocit, že je někým pozorována. Rozhlížela se na všechny strany, ale neviděla nikoho. V tuhle pozdní hodinu byla venku úplně sama. Nikdy jí to nevadilo, chodit potmě ulicemi, až teď.

Náhle zaslechla hbité kroky a udělala obrovskou chybu. Místo aby vzala nohy na ramena a rozběhla se vpřed, strnula a ohlédla se.

„Co to… ÁÁÁ!!!“

Nikdo si ničeho nevšiml, protože ten ohavný čin neměl žádného svědka. Kdybyste tam přišli teď, už byste jenom našli bezvládné tělo uprostřed cesty.