91. ČÁST: Když si hra dělá, co chce (18+)

Vážení a milí, dnešní část příběhu je přehlídkou různých způsobů, jak vám samotná hra může nadělat guláš ve vašich plánech. 😁 Je to plejáda událostí, které se neměly stát, ale staly. Mám to měnit, anebo se tím nechat unášet jako davem, držet hubu a krok? Toť otázka…

Jak už víte z předchozí části, narozeninových oslav na pláži ostrova Sulani se zúčastnil také Bailey. Nahoře ho můžete vidět dovádět s Ruby. 😄

Během oslavování se ale stalo něco, co jsem nečekala. A to myslím vážně. Bailey se chytil za břicho, jako by mu bylo špatně. To v případě takto nastaveného simíka může značit jen dvě věci. A) menstruaci, B) těhotenství. No, co byste řekli? 😁

Bailey: „Ech, musí mi být špatně zrovna v den, kdy se koná tolik narozeninových večírků. Včetně Griffinova!“

Někde vzadu v mysli už tušil, že za nevolností vězí něco závažnějšího, ale ještě se bál si tu možnost přiznat.

Později, když se všichni vrátili z plážových oslav a převlékli, mohla proběhnout malá rodinná narozeninová párty pro Griffina. Konečně z kojence vyrůstá v neméně roztomilé batole. Grim si to nečekaně užíval. Přál si mít všechno z první ruky.

Bailey zpovzdálí pozoroval rozkošného synka a milovaného Smrťáka, jak skvěle si spolu teď rozumějí, a snažil se představit si, jestli by se do toho obrázku vešlo ještě jedno naprosto neplánované dítě…

Neměl ani tušení, že Grim už uvažuje o miminku s Ezrou, ale tam se to zatím nepodařilo.

Takhle měl původně vypadat Griffin poté, co vyrostl v batole, ale bohužel mám kdovíproč problém s očima. Tyhle oči mi zatím nikdy nefungovaly a bohužel se to ani po čase nezměnilo. Nepřenášejí se z CAS přímo do hry, vždy je nahradí nějaké obyčejné oči základní hry. Takže to musím kamuflovat podobnou „maskou“/ staženým CC.

Ten okamžik, kdy chlapeček sfoukl svíčky na dortu, byl tak radostný a dojemný, že to pohnulo i zachmuřeným Grimem. Dokonce přišla nabídka změnit jeho zasmušilost ve veselou povahu.

Grim doufal, že krátce po oslavě by mohl využít šance a promluvit si s Baileym o možnosti mít dítě s Ezrou. Vlastně se trochu styděl za to, že nechal první pokus o Vánocích proběhnout, aniž by to konzultoval s nejdražším partnerem a s těmi dalšími - Fintanem a Ruby, kteří už byli také důležitou součástí Grimova života.

Grim: „Potřeboval bych s tebou něco probrat.“

Bailey: „No, to je náhoda. Já s tebou také. Ale… popravdě se toho trochu bojím.“

Grim se zarazil. Původní myšlenka mu trochu utekla, nahrazená nenadálou ostražitostí. Když viděl, jak nejistě se Bailey tváří…

Grim: „Co se stalo?“

Když mu Bailey opatrně pověděl o své nevolnosti a jistém podezření, Grim zůstal zmateně koukat. Hlavou mu proběhlo tolik věcí najednou, že nestačil zareagovat nijak. Pak z něj vypadlo: „Ale jistě to nevíš?“

Bailey: „Zatím ne. Ještě před oslavou jsem si dělal test, ale… neodvážil jsem se na něj kouknout.“

Tehdy Grimovi došlo, proč byl Bailey tak nervózní. Bože, bál se, že by mohl reagovat stejně odmítavě jako minule? Tolik ho mrzelo, jak se tehdy choval, byť jako oficiální Smrťák zkrátka musel. Teď ale bylo všechno jinak. Chtěl další miminko. Sice myslel, že ho bude mít s Ezrou, ale… No, tohle je nečekaná čára přes rozpočet, rozhodně však milá.

Grim: „Podíváme se společně.“

Snažil se o vlídný a klidný výraz, ačkoli uvnitř hořel vzrušením a očekáváním. Jeho povzbudivý úsměv Baileyho trochu upokojil. Čaroděj si povzdechl, zdvihl test a…

Dvě čárky! Jsou na něm dvě čárky!

Grim: „My… vážně budeme mít další dítě?“

Bailey: „Ach jo, mně se konečně podařilo trochu zhubnout po tom prvním.“

Oba muži se na sebe podívali, tolik rozličných emocích jim hrálo ve tvářích. Grim náhle Baileyho přitáhl k sobě a políbil. V tom okamžiku Baileymu spadly ze srdce poslední zbytky napětí. Uvědomil si, že Grim má radost! A pak ji najednou měl taky. Přímo obrovskou!

Grim: „Jsem tak rád, tohle je nejlepší zpráva! Tentokrát udělám vše správně, Bailey! Budu na vás dávat pozor, budu se o vás starat. A o Griffina, samozřejmě!“

Bailey byl tou reakcí neskonale potěšený. Tolik se mu ulevilo, dojalo ho to a naplnilo štěstím. Pak si vzpomněl: „O čem jsi to chtěl mluvit ty se mnou?“

Grim: „To… nebylo nic důležitého.“

Jenomže to důležité bylo, pro Grima ano, ale nemohl dost dobře vytahovat svůj původní záměr teď, když s ním Bailey čekal druhé miminko.

S tou novinkou musel Grim zajít za Ezrou, nechtěl to oddalovat. Chtěl mu upřímně vysvětlit, že ho miluje, že by si rodinu s ním hrozně přál, ale okolnosti se změnily…

Grim: „Víš, já… poprvé jsem to s Baileym zkazil. Jako táta teprve doháním, co jsem zmeškal a skoro i zničil. Tohle jsem neplánoval, ale je to cenná šance na nový a lepší začátek, na to, abych alespoň zkusil napravit své chyby. Chci tu teď být pro Baileyho co nejvíc. Chci se soustředit na něj a naši rodinu.“

Tohle Ezra nečekal. On, celebrita, vždy všemi obdivovaný a kladený na první místo. Zničehonic musel ustoupit někomu, kdo dostal přednost. Ale samozřejmě to chápal, nechtěl být sobecký ani nespravedlivý.

Ezra: „Rozumím. Myslím, že ses rozhodl správně a… Je to krásná zpráva a ty jsi dobrý táta. Stejně tak Bailey. Gratuluju vám oběma.“

Grim: „Děkuju. Jenom… nechci, abys byl nešťastný. Nebo abychom se rozcházeli. Je ode mě hodně drzé doufat, že… mě neopustíš? Přestože teď dávám přednost někomu jinému? Ezro, nepřestal jsem tě milovat a doufám, že jednou… Miminko mít budeme.“

Ezra: „Dáváš přednost rodině, která tě teď potřebuje. Jsi milující rodič i partner. Ne, nehodlám se s tebou rozcházet.“

Grim krátce nato odešel, ale ještě vzal Ezru za ruku a políbil jej na tvář. Opravdu ho měl rád, ztratit by ho v žádném případě nechtěl, i když se věci vyvinuly jinak, než si oba usmysleli.

Když Ezra osaměl, začal uvažovat… Napadlo ho, že možná nastala vhodná chvíle pro pár životních změn. Malinko upravil image a rozhodl se ustoupit ze záře reflektorů.

Už nějakou dobu uvažoval o tom, že skončí s profesionálním tancováním. Nenaplňovalo ho takovou radostí jako dřív a přál si v životě více soukromí a prostoru pro své syny, partnery i přátele.

Nehodlal ale měnit celý svůj životní styl, kdepak. Po emotivním rozhovoru s Grimem se potřeboval trošku odreagovat a umínil si vyrazit do oblíbeného nočního klubu.

Zde však znovu zaúřadoval herní osud, který si rád dělá legraci ze všech simíkovských plánů. Místo do klubu, kde se toužil seznámit s někým novým, zamířil Ezra nedobrovolně k nebeským výšinám. Stal se obětí mimozemského únosu, který jím hluboce otřásl a podivným způsobem ho změnil.

Po návratu domů byl Ezra… jiný. Netušil, co s ním v kosmické lodi prováděli, ale určitě nic dobrého. Po dokončení aspirace si vybral novou, která se soustředila na vyšetřování všeho, co souvisí s mimozemšťany. Chtěl proniknout do jejich světa a dobrat se pravdy, ať byla jakákoliv.

Hodlal tomu přijít na kloub, aniž by se vyptával svých partnerů Atlase a Elia. Bál se, aby si možná nemysleli, že je z něčeho viní jen proto, že jiní zástupci jejich rasy ho unesli. Kromě toho zatím nechtěl probírat s okolím, co prožil. Když mu ale přišlo pozvání na rande od Fintana, uvědomil si i to, jak zoufale se potřebuje odreagovat.

Po všem, co se mu stalo, potřeboval mít k někomu blízko a dělat přesně to, co bylo běžnou součástí jeho života.

Fintan: „Zdá se mi to, anebo dnes nejsi ve své kůži?

Ezra to netoužil rozebírat, ale nechtěl ani úplně lhát. „Řeším takový bizarní problém, ale není to nic vážného. Nechci o tom mluvit, prosím, jen… jen mě obejmi, ano?“

Uplynul nějaký čas a Ezra byl čím dál neklidnější. Bolela ho hlava i všechny svaly. Svět se s ním točil a přepadaly ho nevolnosti. Byl si skoro jistý, že příčinu zná, jenže… těhotenský test byl negativní.

Ulevilo se mu. Až dosud se bál, že mu to způsobili mimozemšťané. Dítě si přál už dlouho, ale zrozené z lásky, jak tomu bylo u jeho prvních synů.

Rozhodně si nepřál, aby do něj proti jeho vůli někdo vložil mimozemského vetřelce. Ta představa byla směšná a děsivá. Dělalo se mu z ní zle. Když ho Elec požádal o setkání jejich klubu, souhlasil s nadšením. Starosti hodil pro jeden večer za hlavu. Při první příležitosti si zajde k lékaři kvůli těm bolestem a nevolnostem. Snad to nebude nic vážného.

Další zajímavý herní zásah. Nějaká chybička způsobuje, že kdykoli se Ezrovi partneři při klubových setkáních objímají, stane se tohle. Jen pro pobavení.

Ezra si dopřál pár slastných chvil s Johnnym, Paolem a také s Atlasem, s nímž skončil ve vířivce. Už to vypadalo, že se Ezra rozmyslí a zeptá se ho, co ví o mimozemských únosech v okolí, ale neudělal to. Ta chvíle byla plná lásky a pohody a on ji nechtěl kazit. Prostě na to musí přestat myslet a pohnout se dál.

Ale pak se stalo… něco. Zrovna se chystal na další milostné hrátky s Paolem, když vtom…

Ezra: „Co… co je to za světýlka?“

Paolo: „Jaká? Kde?“

Ezra: „Copak je nevidíš?“

Ale během vteřiny byla zase pryč. Ezra ucítil, jak se v něm něco nepatrně pohnulo, a dostal obrovský strach. Co to s ním ti ufouni provedli?!

Nestihl o tom podrobněji přemýšlet, protože z přízemí se ozval poplašený křik a dusot nohou. Všichni prchali z domu, poněvadž v ložnici začal hořet počítač, který se Emmett pokoušel opravit. V poslední době se zajímal o kutilství. Asi ještě nemá potřebné dovednosti…

Ezra: „Jsou tu všichni? Jste všichni v pořádku?“

Ano, snad ano, ozývalo se váhavě z poměrně velkého davu těch, kteří byli zrovna u Ezry na návštěvě, ať už v rámci klubového setkání nebo jen tak náhodou.

„Nechápu to,“ zabručel Emmett naštvaně. „Všem se moc omlouvám. Postupoval jsem přesně podle návodu. Fakt.“