99. ČÁST: Aidenův příběh v příběhu

Ahoj, všichni. Ezrův příběh se teď rozšíří o dějovou linku nového simíka Aidena. Uvědomuji si, že mimozemská linka nemusí být atraktivní pro každého a některé její části se mohou jevit poměrně zdlouhavé. Rozhodla jsem se proto následující kapitoly trochu zkrátit, vyprávět svižnějším tempem a soustředit se především na klíčové události. Díky tomu se pak budeme moct dříve posunout dál a podívat se na další příběhy a postavy, které už na svou chvíli také čekají.


Když Ezra nabyl vědomí, stalo se tak na gauči ve vlastním obýváku. Netušil, jak se tam dostal, ale jedním si už byl jistý – tentokrát se nejednalo o pouhý sen. Nymira je skutečná, její hrozby a příkazy také. Zakázala mu o svém stavu s kýmkoli mluvit, ale naštěstí se nezmínila o psaní. 






Ezra usedl k počítači a pustil se do pátrání po někom, kdo by mu mohl pomoct. Na jednom fóru konečně narazil na jistého Aidena Reeda, z jehož slov vyplynulo, že chápe, čím Ezra prochází. Prý to zažil také. Je to možné? Netušil, zda mu věřit, ale domluvil si s ním schůzku na festivalu lásky. Veřejný prostor plný lidí by měl být bezpečný.




Ta akce se měla konat ani ne za hodinu. Právě když se Ezra chystal vyrazit, zazvonil telefon. Volal mu Paolo. Jeho ustaraný hlas však v Ezrově hlavě přehlušil ten nekompromisní Nymiřin. Zakázala mu se s partnery stýkat.
„Ne,“ odsekl Ezra. „Teď nemůžu mluvit, nemám čas. Ani zítra ho mít nebudu, řeším něco důležitého!“




Ezra: „To je moje věc! Nemusím ti snad říkat o všem, co zrovna dělám. Cože? Ale jo, Phoenix je doma, můžeš za ním klidně přijít. Ne, prostě se s tebou jenom nechci vidět! Nevolej mi, stejně to nezvednu!“
Srdce mu bušilo, když hovor típl a vyšel ze dveří. Měl v duši příšerný chaos.





Netušil, že jeho synové sedí společně v ložnici a všechno slyší.
Phoenix: „Slyšíš… slyšíš, jak táta mluví s tátou Paolem? Proč?“
Emmett: „To nevím, ale je nejvyšší čas, abychom to začali řešit. Chová se divně už příliš dlouho, začínám se o něj bát. Zavolám Paolovi sám.“






Emmett: „Ahoj, Paolo. Jo, slyšeli jsme… Zrovna odešel. Nevíme, už dlouho nám vlastně o ničem neříká. Můžeš přijet, prosím? Zavolám i svému tátovi.“









Ve městě se Ezra setkal s Aidenem. Byl to na první pohled sympatický, usměvavý simík. Když viděl, jak je Ezra rozrušený a z nějakého důvodu vyděšený, zašel s ním do blízkého karaoke baru, kde si vyhlédli místečko v relativním soukromí. Opodál pobíhal číšník a u mikrofonu něžně zpívala nějaká ostýchavá slečna.





Z písemných konverzací Aiden pochopil, že Ezra prochází mimozemským těhotenstvím. Nepřipadalo mu to neuvěřitelné ani divné, protože jím poměrně nedávno prošel také.
Aiden: „Poprvé je to strašidelné, já vím. Zažil jsem to. Ale nemusíš se bát, všechno dopadne dobře. Asteron by tě v tom nenechal samotného.“
Ezra: „Kdo?“



Aiden: „Neslyšel jsi o něm? Divné… No, bude asi nejlepší, když ti povím svůj příběh hezky od začátku. Začal jsem pracovat jako astronaut ve středisku v Lázeňské Oáze. Snil jsem o tom, že se podívám ke hvězdám a zjistím, jak žijí mimozemšťané.“







Aiden: „Začínal jsem od nuly, na nejnižších pozicích, a postupně jsem se vypracovával. Zkoumal jsem a pomáhal stavět rakety, navazoval jsem kontakty s kolegy.“









Aiden: „Poznal jsem nové přátele, Atlase a Elia.“
Ezra: „Cože? Ty… ty je znáš?“
Aiden se zachechtal: „Tehdy jsem ještě netušil, co jsou ve skutečnosti zač. Nemůžou přece odhalovat své pravé podoby kdekomu na potkání, že? Časem jsem si ale získal jejich důvěru.“





Aiden: „Tenkrát jsem neměl ponětí, k jak blízkým setkáním mě má touha po vesmírných výšinách jednou zavede. Ale nepředbíhejme…“










Aiden: „Moje kariéra se slibně vyvíjela. Každý den jsem byl blíž a blíž splnění svého snu stát se vesmírným rangerem a součástí Planetární patroly. Chtěl jsem komunikovat s mimozemšťany, dozvědět se o nich co nejvíc, vykonávat důležité mise přímo na Sixamu.“





Ezra: „Na Sixamu?“
Aiden: „To je jejich planeta a podle toho, co jsi mi psal, jsi tam už také byl.“
Ezra: „Myslel jsem, že… doufal jsem, že to byl jen sen.“
Aiden: „Kdepak, je skutečný! Když jsem konečně povýšil na pozici vesmírného rangera, přesvědčil jsem se o tom na vlastní oči.“






Aiden: „Středisko mě vyslalo na několik misí a při jedné z nich jsem se seznámil se Zoe. Byla právě tak milá a přátelská, jak jsem doufal. Hodně mi pomohla, kdykoli jsem jako nováček tápal.“








Aiden: „A pak… jsem poznal Asterona, vedoucího sixamské laboratoře a hlavního opylovacího technika. Tím se můj život navždy změnil.“

Komentáře