Tato část příběhu navazuje plynule na předchozí. Jak víte, zúčastnili jsme se oslavy při příležitosti odhalení pohlaví miminka Caleba a Joni. Na akci dorazila také Calebova sestra Lilith, která z ní teď ale bude záhadně unesena. Dobře se bavte. 😉 (Vzkaz těm, co už to znají: Mimochodem, je sranda vidět Baileyho s jeho původním účesem. 😀)
Nikdo z účastníků oslavy nemohl tušit, že daleko odtud, ve městě zvaném Glimmerbrook, se hlučně dohadují dva čarodějové…
Gabriel si pozval na návštěvu jednoho z mála svých opravdových přátel, Baileyho. Byl to jediný čaroděj, kterému důvěřoval natolik, aby si troufl požádat ho o pomoc s kouzlem na přivolání upíra. Přesněji řečeno mocné upírky – Lilith Vatore.
Bailey: „Bez ohledu na to, kolikrát to prohlásím za špatný nápad, ty si stejně pořád vedeš svou!“
Gabriel: „Ona je má jediná šance. Černokněžník, který mě proklel, se skrývá někde ve Forgotten Hollow. Na místě, kam se nedostane ani čaroděj.“
Bailey: „Takových míst je tam několik. Vstoupit na ně smějí jen nejmocnější upíři, tedy Vatorovi a Vlad Straud. Nenapadá mě důvod, proč by měl někdo z nich souhlasit, že tě tam vezme.“
Gabriel: „Nepotřebuji jejich doprovod, stačí mi krev jednoho z nich.“
Bailey nepochyboval o tom, že se jeho kamarád zbláznil. Přesto ho následoval do komnaty s kouzelnou knihou. Proto ho ostatně Gabriel potřeboval. Sám byl slepý a nemohl přečíst komplikovaná zaklínadla, aby upírku přivolal.
Bailey: „Proč by Lilith Vatore měla souhlasit a dávat ti vlastní krev?“
Gabriel: „I když nevidím, pořád jsem schopný čaroděj. Nabídnu jí něco, po čem touží, něco, co nebude chtít odmítnout. Každý má svou cenu.“
Bailey: „Nevěřím, že tohle dělám. Jestli mě zabije, budu tě strašit svým falešným zpěvem! Připrav se.“
Gabriel: „Jenom klid. Možná že nám sama bude chtít pomoct, když před ní zmíním Declanovo jméno…“
Bailey: „Nestůj tam a pomoz mi, tohle kouzlo je dost vyčerpávající!“
Gabriel: „I proto jsem rád, že tě tady mám. Sám bych tohle nezvládl. Tvé pomoci si moc vážím.“
Bailey: „Snad to celé k něčemu bude.“
Bailey: „A teď ticho, musím se soustředit, abych nepopletl slova. Taky to mohli napsat česky. Nesnáším latinu!“
Na rodinné oslavě zatím byla zábava v plném proudu. Lilith se podařilo vzít si Caleba kousek stranou a pogratulovat mu v soukromí.
Lilith: „Blahopřeji, bratříčku. Už se na svou neteř moc těším. Budu ji rozmazlovat, ať chceš nebo ne! Možná se dokonce naučím péct ty upírské muffiny.“
Caleb: „Haha, s tím se počítá. Děkuju, Lilith.“
Upírka pak zamířila na toaletu, aby si dopřála chvíli klidu a trochu se opláchla. Právě v tom okamžiku ale ucítila, jak ji nějaká neznámá síla táhne pryč.
Lilith: „Co... co se to děje? Takový divný tlak na prsou, ah, aaach!“
Lilith: „ÁÁÁ!“
Najednou se objevila na místě, které nepoznávala, ve společnosti dvou mužů, z nichž jí byl povědomý pouze jeden – ten podivínský čaroděj, co se motal kolem jejího domu.
Bailey: „Dobrý den, slečno Lilith. Než cokoli řeknete nebo uděláte, prosím, vyslechněte nás. Nejdřív bych se rád představil. Jmenuji se Bailey a –“
Lilith: „Nevím, o co tady jde, ale vytáhli jste mě z rodinné oslavy. Myslím, že vás zabiju. Ušetříme si zbytečné řeči.“
Bailey: „Ehm, neukvapujme se, prosím. Ujišťuji vás, že naše úmysly jsou –“
Než ale Bailey stihl říct něco dalšího, Gabriel ho přerušil a sám se chopil slova.
Gabriel: „Omlouvám se, ale tohle byl jediný způsob, jak si s vámi promluvit. Kdybych za vámi přišel, neposlouchala byste. Tady a teď jste ale chycená v našem magickém kruhu, takže vám nic jiného nezbude než mě v klidu vyslechnout. Pokud se tedy chcete odtud dostat.“
Lilith: „Hm, kreativní. V magickém kruhu jsem tedy ještě chycená nebyla. Dobře, poslouchám, ale urychlete to. Než mi Vlad sní můj kousek dortu.“
Gabriel si povzdechl. Nebyl si jistý, jak začít, a tak udělal to nejjednodušší i nejtěžší zároveň – sundal si brýle.
Lilith vyjekla. „Zatraceně! To je, to…“
Gabriel: „Důsledek temné kletby, ano. Jsem slepý vinou jistého černokněžníka. Možná jste o něm slyšela. Jmenuje se Declan –“
Lilith: „Declan Emberstone! Nejodpornější černokněžník, jaký kdy vkročil do Forgotten Hollow!“
Gabriel: „Takže tam opravdu je! Musíte mi pomoct ho najít a přimět, aby svou kletbu odvrátil. Vlastně vás nežádám o nic víc než o pár kapek vaší krve. Sám už se postarám o –“
Lilith: „Vy jste asi spadl z rakety, ne?“
Bailey: „Říkal jsem, že bude ráda…“
Lilith: „Jak si můžete myslet, že bych dala svou krev naprostému cizinci, navíc čaroději, který by ji mohl zneužít pro kdovíjaké pokusy a čáry?!“
Gabriel: „Nic takového neudělám a zavážu se vám kouzelným slibem. Kromě toho mám možnost splnit vám jakékoli přání. Určitě se najde něco, po čem toužíte.“
Gabriel byl možná slepý, ale díky svým čarodějným schopnostem dokázal snadno nahlédnout do duší ostatních. Věděl, co se ukrývá v jejich hlubinách. Poznal, když se někomu rozbuší srdce nevýslovnou touhou po něčem nedosažitelném…
Gabriel: „Declan mě připravil o zrak, ale jsou lidé, kterým ublížil ještě mnohem víc. S vaší pomocí bych ho mohl konečně zastavit, pomstít se a prospět světu. Vy sama tím můžete jenom získat. Prosím vás, Lilith. Pomozte mi.“
Lilith: „Dobrá, dobrá… Pokud je ten mizera Declan pořád ve Forgotten Hollow, pomůžu vám ho najít a zneškodnit. Je to vážně bastard, takže… i kdybych u toho měla umřít, bude mi potěšením vzít ho s sebou.“
Gabriel: „Děkuju. Děkuju vám mockrát! Věděl jsem to, věděl jsem, že nás v tom nenecháte.“
Gabriel zcela spontánně natáhl ruku před sebe a Lilith ho bez přemýšlení chytila.
Když se jeden druhého dotkli, získala pocit, jako by ji znovu něco někam táhlo. Ale tentokrát ne daleko odsud. Právě naopak. Blíž ke Gabrielovi.
Komentáře
Okomentovat