13. ČÁST: Striptýzový klub (18+)

❗Dnešní část příběhu Benedicta a Vlada musím rozhodně opatřit upozorněním 18+, jelikož fotky zachycují prostředí striptýzového klubu, téma prostituce, emočně vypjaté momenty a erotické scény mezi dvěma muži (jedná se tedy o LGBT romanci, příště už i mpreg romanci, choulostivé partie jsem zakryla, takže přílišná nahota nehrozí).

Proto prosím čtěte s obezřetností. Jestliže tomuto žánru a prostředí neholdujete, je to samozřejmě v pořádku, ale pak prosím můj článek ignorujte. Není potřeba se mi kvůli tomu pošklebovat. Šlo mi primárně o to vyzkoušet některé mody a jejich možnosti, bohužel jsem o svůj zavedený klub později přišla kvůli aktualizaci k balíčku Krásy křišťálu. Sice ho mám uložený v knihovně, ale už ne se všemi zaměstnanci, výdělky atd. Jsem líná to dělat znovu, takže toto je první a zároveň asi i poslední příležitost vychutnat si v mých příbězích něco takového. 😃 Za konstruktivní kritiku a názory k samotnému ději budu ráda, ale vulgarismy si odpusťte. Děkuji.


Vztah Benedicta a Vlada se až dosud vyvíjel velmi slibně. Stále však mezi sebou mají velké tajemství, které je teď hrozí rozdělit.










Vlad se totiž Benovi nepochlubil, že vlastní striptýzový klub. Ben se zase zapomněl zmínit, že v místním klubu pracuje jako striptér a gigolo.










Vlad se o přijaté zaměstnance obvykle nestará, pokud mu vydělávají a mají úspěch u zákazníků. Když ale jednoho večera spatří na podiu svého přítele, pochopitelně ho to pořádně vykolejí.









Nemůže uvěřit svým očím. Opravdu je to Ben? Jeho Ben?! Jak jen mu mohl zatajit takovou věc? To zjištění bylo jako bomba, která všechno rozmetá a zanechá po sobě akorát prázdnotu. Přesně tak to teď proběhlo ve Vladově srdci. Vlna emocí vše spláchla a zbyla jen studená prázdnota.






Simoleony se sypou a Benedict evidentně dobře ví, jak je získat. Když vystoupí na klubové pódium, stává se někým jiným. Jako by vypnul vlastní pocity a tužby a soustředil se pouze na to, co musí udělat. Není to ten samý Ben, který „má rád“, je to jakýsi automaticky fungující robot, naprogramovaný k jasnému účelu.





Jak ale tohle vysvětlit Vladovi? Když ho Ben náhle spatří před sebou, od hlavy k patě jím projede stud a pocit viny. Chce se mu omluvit za to, že nebyl od začátku upřímný, ale nedostane šanci.








Vlad: „Jak dlouho už tohle děláš?“

Ben: „Několik měsíců. Potřeboval jsem peníze. Vlade, já –“

Vlad: „Dobře, vyzkouším si tě.“

Ben: „Cože?“






Vlad: „Měl bych se více zajímat o to, kdo v mém podniku pracuje. Musím si ověřit, že jsi dost dobrý pro naše vážené zákazníky.“

Ben: „Ale to přece… Počkat, ty to myslíš vážně?“







Vlad: „Copak? Jsi nervózní? Máš strach? Po několika měsících už bys mohl být zvyklý a dělat, co se ti řekne, nemyslíš? Měl bys splnit přání zákazníka.“

Ben: „Ty ale nejsi můj zákazník!“







Vlad: „Máš pravdu, jsem tvůj šéf. Jestli neuděláš, co po tobě chci, přijdeš o místo.“

Ben: „Takže mě vyhodíš? Jenom tak?“

Vlad: „Jestli nebudeš plnit své povinnosti…“






Benovi nezbylo než „šéfovi“ vyhovět, i když to bylo nepříjemné a ponižující. Zároveň se mu překvapivě ulevilo, že pravda vyšla najevo, a svým způsobem byla celá tahle šílená situace docela vzrušující.








Ben: „Poslyš, tohle je… směšné. Můžeme si normálně promluvit? Nechtěl jsem ti ublížit a mrzí mě, že jsem ti lhal –“

Vlad: „Mluvit budeme později. Teď mi ukaž, co umíš.“







Vlad se začal svlékat a Ben netušil, co by měl říct, aby tomu zabránil, a tak se prostě pokusil vytěsnit okolní svět a udělat, co se po něm chtělo.










Jenže tím to neskončilo. Vladovi to asi bylo málo, protože ho popadl za ruku a odtáhl pryč.

Vlad: „Tohle stačilo. Teď půjdeme někam, kde budeme mít více soukromí.“







Vlad: „Vezmu si tě přímo tady. Co tomu říkáš, Bene?“
Ben: „Nejsem si jistý, jestli bychom měli –“
Vlad: „Copak? Raději by ses vrátil dolů a dělal to se mnou všem na očích? Vzrušuje tě taková představa? Nebo bys tu byl raději s někým jiným?“
Ben: „Ovšemže ne!“





Jejich milování bylo nakonec plné vášně a dalších emocí, které Ben nedokázal popsat. Vlad se choval jinak než obvykle. Byl něžný, ale skoro vůbec se mu nedíval do očí. Ne, rozhodně to mezi nimi nebylo v pořádku.







Vlad: „Nebylo to špatné. Pro můj klub jsi nepochybně velkým přínosem.“

Ben: „Tohle… to je všechno, co mi řekneš?“

Vlad: „Co bys chtěl ještě slyšet? Svou práci jsi udělal a já jsem s ní spokojený, to je dobrá zpráva, ne? Teď už můžeš jít.“




Bez dalšího slova Vlad vyšel ze sprchy, usušil se a oblékl, zatímco Ben na něj zmateně zíral. Najednou toho chladného muže vůbec nepoznával. Ani nevěděl, co si o tom všem myslet, co říct. Nechtěl ho nechat odejít, chtěl si promluvit, ale Vlad ho odstrčil.







Vlad: „Není o čem mluvit. Skončili jsme. Tohle celé bylo jen takové povyražení, rozptýlení. Potřeboval jsem trochu uvolnit napětí, no a? Nic to neznamenalo. Ani teď, ani nikdy jindy.“
Ben: „Co to říkáš? Ano, udělal jsem zatraceně velkou chybu, ale… Tohle je jenom práce. Není to, jako když jsem s tebou, tebe miluju.“




Vlad: „Proč bych tomu měl věřit? Co čekáš, že udělám? Prostě přijmu skutečnost, že se můj přítel válí v posteli s každým, kdo si zaplatí? Ach ano, to mi připomíná, že ti za naše předchozí setkání dlužím hromadu peněz, viď? Neboj, vyrovnám to do koruny.“
Ben: „Tohle snad nebylo nutné. Nikdy jsem po tobě peníze nechtěl a nechci je ani teď. Nebyl jsem s tebou kvůli výdělku, ale proto, že tě mám rád.“


Vlad: „Máš mě rád, ano? Kdyby to byla pravda, byl bys ke mně upřímný.“
Ben: „Tys mi také neřekl, že jsi majitelem striptýzového klubu. Neříkáš mi o sobě a své rodině skoro nic, ale nikdy jsem nenaléhal –“
Vlad: „Takže co? Teď to obracíš proti mně?“





Ben: „Ne, já vím, že jsem to pořádně podělal, ale chci to zachránit. Náš vztah mi za to stojí.“
Vlad: „Žádný vztah nemáme! Už to nechci, rozumíš? Nechci tě! Jak jsem si vůbec mohl myslet, že bych mohl být s nějakým člověkem?“
Ben: „Aha… Dobře. Když to vidíš takhle… Snad abych radši šel.“




Vlad: „Jen běž! Ale neboj, můžeš se klidně zase vrátit ke své práci. Vyhazovat tě nebudu.“

Ben: „Ohromně šlechetné. Víš ty co? Jdi do háje. Myslel jsem, že mezi námi něco je, ale máš pravdu. Tohle celé byla chyba.“






Když Benedict vyšel z koupelny, Vlad si asi tak na pět vteřin připadal jako vítěz. Ale jeho prázdné srdce se zase rychle začalo plnit pocity, kterým se nemohl ubránit.









Osamělý a zničený se sesunul na podlahu. Teprve postupně mu docházelo, co se právě stalo, co udělal, co všechno ve vzteku řekl. Nebyla to pravda. Pořád ho chtěl.









Mohl by to dál popírat, ale lhal by sám sobě. Opravdu Bena miloval.


Komentáře