Opět přímo navážeme na předchozí část, kde Liam požádal Rileyho o ruku. Pokračujeme tedy v mpreg romanci, která mezi čtenáři vyvolává rozporuplné reakce. 😀 Není divu, dobře vím, že je to bizarní. Však to také bylo mým cílem. Udivit, rozesmát a pobavit, ale ne naštvat, takže pokud by vás to snad rozčilovalo, prostě články s těmito hrdiny přeskakujte. Časem chci blog rozšířit o další věci, mnou vytvořené domky ke stažení v galerii, možná i simíky bez CC, kteří budou přesto (snad) ucházející. Ale nejdřív musíme všechny části příběhů přesunout z FB skupiny sem. To prostě ještě nějakou dobu potrvá. Díky za vaši přízeň a trpělivost. 👍
Večer, když už se čerství snoubenci vraceli domů, se ukázalo, že Liam má pro Rileyho ještě jedno překvapení.
Ignorujte prosím Liamovo světélkování (i na dalších fotkách). 😃 Nalepil se na něj ostrovní duch. 😉
Riley: „Páni, máme dokonce oslavu s našimi přáteli!“
Liam: „Překvapený? A spokojený?“
Riley: „Obojí a maximálně!“
Joni: „Ach, jak já miluju svatby! Doufám, že nás s Celií necháte jít za družičky.“
Caleb: „A já si vezmu na starost rozlučku se svobodou, chi chi chi.“
Zatímco Riley a Liam nadšeně děkovali přátelům za tak pěkné překvapení, Vlad postával opodál poněkud osaměle. Vlastně ani nevěděl, proč vůbec přišel.
Tedy, ano, chtěl podpořit své přátele a… Nemohl se věčně schovávat na svém temném panství a lízat si rány. Možná doufal, že na oslavě potká Benedicta, ale ten nepřišel. Nejspíš proto, že se naopak bál potkat Vlada. 😕 A taky proto, že Vladovi několikrát volal i psal, ale on mu nikdy neodpověděl.
A pak to přestalo, telefonáty i zprávy. Vlad nevěděl, jestli je to dobře nebo jestli náhodou nedělá největší chybu v životě, když Bena ignoruje. Dívat se na ostatní, jak jsou spárovaní a šťastní, ho bolelo. Být bez Bena ho bolelo, ale zatím se nedokázal přimět k odpuštění. Ani k tomu, aby odpustil sobě za to, jak se k němu posledně zachoval.
Pokusil se ale nasadit úsměv a před přáteli se tvářit, že je všechno v pořádku. Koneckonců jsme na oslavě a tenhle večer není o něm. Je o Rileym a Liamovi. Bože, ten kluk jeden už se zase něčím cpe… A kdybyste si toho náhodou nevšimli, na tomto snímku je přítomna i Joni! 😃 Hledejte!
Zatímco Liam si povídal s Calebem a ještě jednou mu děkoval za přípravu překvapení pro Rileyho, samotný Riley si u stolu vykládal s Joni a Vladem. Nevím proč, ale moje siminky mají velmi otravné nutkání tahat do všeho deštník.
Riley: „Ochutnej tenhle sendvič, Vlade. Je prvotřídní! Jen si nabídni.“
Vlad: „Děkuji, ale abych řekl pravdu, poslední dobou mám žaludek jako na vodě. Každou chvíli je mi špatně.“
Riley: „Ale neříkej. Nejsi náhodou taky v tom?“
Vlad: „Ovšemže ne. Co je to za nesmyslnou otázku?“
Riley: „Zase tak nesmyslná není, když se podíváš na mě.“
Vlad: „Eh, no, prvotřídní asi není slovo, jaké bych použil.“
Joni: „Raději važ slova, ty sendviče jsem totiž připravovala já!“
Riley: „Jsou výborné, Joni. Tady náš mistr upír má zřejmě problém s něčím úplně jiným.“
Vlad: „Hele, to, že v posledních dnech zvracím, může mít spoustu důvodů. Nejspíš to bude ze stresu.“
Koneckonců se jen před pár dny dozvěděl, že Ben dal v jeho nočním klubu výpověď. Od jejich hádky už se tam neukázal a… Caleb se zmínil, že uvažuje o stěhování. Vlad už ho pravděpodobně nikdy neuvidí.
Joni: „Ale upíři přece nevolností netrpí, jedině snad při dlouhodobém nedostatku krve. Ovšem když jsem čekala Celii, to mi bylo špatně pořád, hlavně ze začátku.“
Riley: „Ani mořské panny nejsou náchylné k žádným nemocem. Než se mi stalo tohle, nikdy mi špatně nebylo. Ale stojí to za to… Jsem rád, že budeme mít vlastní rodinu.“
Vlad: „Tak neblbněte, tohle vážně není můj případ. To… přece ani není možné.“
Rileyho úsměv svědčí o tom, že si myslí svoje. „Povíme si to za pár měsíců.“
Vlad se raději sebral, stručně se rozloučil a odešel. Potřeboval být sám, trochu se uklidnit. Joni za ním volala, ať se nezlobí, že to bylo jen hloupé vtipkování, ale… Co když právě nebylo? Co když se Vlad bál, že by mohli mít pravdu?
Mezitím Benedict zvažoval zajímavou nabídku od jednoho kamaráda z Evergreen Harboru. Zahrnovala práci prospěšnou komunitě, pronájem domu, malou, ale pěknou zahrádku a hlavně – příležitost začít znovu, s čistým štítem.
Nemůže pořád bydlet u své sestry ve Forgotten Hollow. Vlastně už ani nechce žít v tomhle temném upířím městě, kde mu všechno připomíná Vlada.
Ben byl naštvaný. Na sebe, na něj, na všechno to, čemu měl zabránit, ale nedokázal to. Odmítal ale jen sedět a litovat se, chtěl konečně změnit svůj život, dát mu jasný cíl. Udělá to. Odjede do Evergreen Harboru!
Komentáře
Okomentovat