36. ČÁST: Nevyžádaný blesk

Ahoj, než jsem se tenkrát před několika měsíci pustila do příprav této části příběhu, říkala jsem si, že si prostě jen zahraju, pro vlastní obveselení. Byla jsem pořád na Sulani v domácnosti Liama a Rileyho a napadlo mě, že je vezmu na rande, když už je zase jednou krásné počasí a abych Rileymu konečně splnila aspiraci. Ale dostalo se mi vcelku vtipných scén a nového nápadu, takže z toho nakonec vzešlo pokračování. 😃 Příště už bude halloweenský díl s Gabrielem a Lilith!


Liam: „Ehm, ségra? Nerad ruším tvůj taneční zápal, ale… tvoje noha projela mojí.“
Joni: „Jejda, promiň. Tenhle song se mnou vždycky dělá divy. Kde jsme skončili? Jo, ten zítřek. Jak jsem říkala, Caleb musí zůstat déle v práci, a tak mě napadlo, že bych vzala Celii na koupaliště a ty s Rileym byste se mohli přidat, jestli nemáte jiný program?“




Protože jiný program neměli, Liam s radostí souhlasil. Novomanžele ještě čeká svatební cesta. Hora Komorebi se stane jejich cílem, ale o tom až někdy příště…









Liam a Riley vyrazili na koupaliště s předstihem, aby si vychutnali čas sami pro sebe předtím, než přijde Joni s malou Celií.










Dopřáli si občerstvení s výhledem na prakticky celou plovárnu. V pozadí je vidět místo, kde si jen před pár dny řekli své ano.










Celá tato část pro mě byla jakousi přehlídkou Liamových „nejvtipnějších ksichtů“. 😃 A to jsem ten ohnivý chodníček ještě ani nezapálila.










Ehm, Liame? V pohodě? 😃













Uhlíky už hoří. Jde do tuhého, ale Rileyho nijak nevzrušuje Liamova malá zkouška odvahy.











Konečně spolu hupsli do vody a myslím, že se mi opět povedlo zachytit dobrý moment.











Tohle focení jsem částečně zamýšlela také jako příležitost konečně si Rileyho novou podobu prohlédnout zblízka, aniž by to znemožňovala noční tma.










Takže – takhle teď Riley vypadá. Já vím, zvláštní, ale mně se to líbí. Přijde mi, že mořské panny / muži by neměly/i vypadat nutně jen jako lidé s ploutvemi, ale tak nějak zajímavěji. 😃 Některé CC doplňky jsou vážně super a hodlám je v budoucnu využít i pro ženy. 😉






Ale pak se to stalo. 😕 Riley se snažil vylézt z bazénu a proměnit se zpátky do běžné simíkovské podoby, jenže to nezvládl a zůstal na chvíli uvězněný ve stávající formě. Nedařilo se mu hnout z místa, asi že ještě nebyl zvyklý na novou ploutev. Plácal se na břehu, zoufalý a zahanbený, že tuhle situaci zase dopustil.





Riley: „Přestal by ses opalovat a šel mi prosím pomoct?“

Liam: „Hned, hned…“










Riley: „Myslím to vážně. Nemůžu na nohy. Liame!“

Liamovi bohužel nedošlo, že Riley je upřímně rozrušený. Nebral jeho lamentování nijak seriózně, dokud…








Dokud se nepřihodilo tohle! Když se Liam konečně vyškrábal po schůdcích z bazénu a dostal až k Rileymu, ten se pokusil zvednout a najednou začal zářit. Pažemi mu proběhly zvláštní záblesky, jakási elektrizující energie.

Liam: „Co… co je to?“






Liam: „Co to vyvádíš?!“

Riley: „Já… Já nevím. A-áhhh!“











Riley náhle držel v dlaních obrovskou sílu, ničivé elektrické kouzlo. Vyslal ho k obloze. Ve tváři měl nepřítomný, ale dychtivý, divoký výraz, jako by to snad ani nebyl on.









Trvalo to pouhých pár vteřin. Předstírejme, že okolí to vlastně ani nezaznamenalo. 😉 Z nebe se snesl blesk a udeřil do země kousíček od Liama, jenž se tak vylekal, že strnul na místě.








V tom okamžiku Riley procitl. „Panebože! To… to jsem udělal já?!“












Byl zase sám sebou, ale v naprostém šoku. Nechápal, co se děje, co to způsobil, aniž by si vůbec uvědomoval, že něco učinil.










Riley: „Jak jsem to jenom… Mohl jsem… Málem jsem tě trefil.“

Liam: „Ale… netrefil. To nic. Riley, uklidni se.“

Riley: „Jak nic?! Mohl jsem tě zabít!“







S tou poslední větou ploutev zmizela a Riley tu stál na vratkých nohou, zmatený a zděšený sám ze sebe. „Netuším, co se stalo. Já bych přece… Nikdy bych ti neublížil! Nikomu bych neublížil.“
No, kromě zlých a podlých čarodějnic, které si to ale plně zaslouží…






Liam: „Já vím, že ne. Určitě přijdeme na to, co se stalo, ale teď –“

Joni: „Ahoj, kluci!“










Joni: „Tak jsme tady. Omluvte to zpoždění, ale tahle malá se těsně před odchodem rozhodla umazat všechno krví z plastového pytlíku…“
Liam: „Ech, detaily nejsou potřeba. Hlavně že jste tu! Už jsme se na vás těšili.“
Riley: „Ale, počkej…“






Riley: „Totiž, možná bychom měli jít radši domů vzhledem k –“

Joni: „Cože? Už chcete jít, když jsme sotva přišly?“

Liam: „Ale ne, Riley jenom tak žertuje, viď? Samozřejmě nikam neodcházíme.“





Riley: „Ale co když –“

Liam šeptem: „To bude dobré. Vrátíme se k tomu později, ano? Zkusme si jen užít den s mojí ségrou a malou neteří. Nechci… nechci je děsit.“








Riley: „Ovšem.“

Ať to bylo cokoli, jistě šlo o jednorázovou záležitost, že ano? Riley by byl klidnější, kdyby se radši vzdálil od všech, pro které by mohl představovat nebezpečí, ale… Snad je opravdu zbytečné kolem sebe hned šířit paniku.





Malá Celia si vesele hrála s maminkou v bazénku a Liam dělal, co mohl, aby všechno působilo bezstarostně a pohodově. A pak to konečně přestalo být jen předstírání a s Rileym se oba trochu uvolnili.
No není roztomilá? Škoda že tady není táta a nevidí ji. Bude si to muset vynahradit jindy.





Když mamka potřebuje pár minut oddechu a hodí dítko na krk dvěma ochotným strýčkům…











Kéž by voda v bazénku nedeformovala obrysy simíků. 😀












Taky bych si chtěla užívat letní pohodičku v bazénu.












Hoši, nepřežeňte to s tou romantikou, okay? Nablízku jsou nezletilí a Joni se na to asi taky nepotřebuje dívat. Mimochodem, vypadá tady těhotná, ale není. To bude tou vodou, nějak zkresluje. 😄








Miluju tyhle rozkošné kačenky. 😃 A ti dva zjevně nevědí, kdy přestat. Zdá se, že událost s podivným bleskem a nepříčetným Rileym už teď pomalu upadá v zapomnění.









Ale Rileymu to celé samozřejmě stále vrtalo hlavou. Děsilo ho, že si nedokázal vysvětlit vlastní nekontrolovatelné chování. Jako by nestačilo, že zase ztratil vládu nad svojí druhou podobou. Přemýšlel nad tím, zatímco s Liamem odešli děvčatům koupit zmrzlinku. Hele, neměl by se někdo postarat o to nebohé odložené dítě na osušce?




Zatímco holky si pochutnávaly na studené dobrůtce a Liam se kochal pohledem na rodinné štěstí, Riley se nenápadně odploužil stranou, uvelebil se na lenošce a dál přemítal. Liam si pochopitelně všiml jeho nepřítomnosti a zamířil k němu.
Liam: „Co ty tady tak sám?“
Riley: „To, co se stalo… Co když se to bude opakovat?“




Liam: „Nebude.“
Riley: „To nemůžeš vědět. Ohrožuju lidi. Ani nevím, jak k tomu došlo.“
Liam: „No, po souboji s Delyne se mnohé změnilo. Možná to souvisí. Nebo s tvým stavem? Vlad se taky potýká s problémy, když používá schopnosti.“
Riley: „Jo, ale když se mu udělá špatně, neuškvaří nikoho bleskem.“




Liam: „Nic takového se nestane. Neznám nikoho hodnějšího, než jsi ty.“
Riley: „Jen jestli do mě nevkládáš přílišnou důvěru.“
Liam: „Vím, koho jsem si vzal. Zjistíme, co se stalo a proč, a vypořádáme se s tím. Ale nejdřív svého manžela obejmu a společně si užijeme hezký zbytek odpoledne, dobře?“
Riley: „Dobře.“

Komentáře