69. ČÁST: Výzva Gabriela a Lilith – Tajemství pro budoucí generace 3

Ahoj, dnes tu pro vás mám poslední část výzvy Gabriela a Lilith a tím finále jejich příběhu. Budou se samozřejmě objevovat nadále, ale jak jsem říkala, už to bude bez nějakého souvislého děje a podrobných dialogů, spíše cestou „střípků ze života“.

Protože od vás bohužel nemám žádné reakce na tuto výzvu, netuším, jak se vám líbí nebo nelíbí, každopádně jsem ji původně chtěla ještě trochu okořenit a vymyslela jsem další úkoly a zvraty, kterými by Gabriel a Lilith mohli procházet (jedná se o část výzvy nazvanou „Šťouchance osudu“). Nakonec jsem je už nerealizovala, ale jejich přehled vám sem vložím – třeba jako bláznivou inspiraci pro vaše vlastní příběhy. 😊 Kdo ví, možná se najde někdo, kdo si to bude chtít vyzkoušet. Teď už rovnou k věci…

Řekla jsem si, že zkusím úkol mimozemské setkání a jeho vývoj nechám na osudu. Postavila jsem tedy na zahrádce satelit a kontaktovala mimozemšťany. Několikrát, ale dlouho se nic nedělo. Asi neměli zájem. 😀

Mezitím dorazil Halloween, takže místo tematického mimozemského večírku jsme prostě uspořádali halloweenský. Gabriel si sám od sebe oblékl kostým astronauta!

Pohoštění je připravené, zbývá už jenom pozvat hosty. Ale vážně by mě zajímalo, proč Lilith po každém jídle zvrací, a to ani nemusí být těhotná. Ty netopýří dortíčky jsou přitom určené upírům.

Společná selfíčka v kostýmech jsou prostě nutností.

Jé, tohle je snad úplně poprvé, kdy ke mně přišel někdo na koledu a kdy se mi podařilo ho úspěšně obdarovat bonbonem! 😄

Krátce po Halloweenu začalo sněžit a zároveň se dostavil zloděj. Netušila jsem, jak je praktické mít doma upíra…

Lilith udělala se zlodějem nejkratší proces v historii. Prostě mu přikázala, aby odešel. (Omluvte prosím, že jí tady chybí těhotenské břicho, jedná se o chybu, ono prostě občas mizí a při převléknutí se zase objeví.)

Zloděj se dává na útěk. Jednoduše, rychle, elegantně bez jakéhokoli zdržování. Tak se mi to líbí.

Gabriel sepisuje do deníčku přání pro budoucí dcerku: Ať její srdce nikdy nepřestane věřit na zázraky. Ať její kroky vedou k přátelům, ne k nepřátelům. Ať její první slova budou slova moudrosti, ne hněvu. Ať se nikdy nelekne svého odrazu ve vodě ani v zrcadle. (Malý upírský vtípek…) Ať její magie nezůstane jen v knihách, ale ať naplní svět kolem ní.

Do Glimmerbrooku zavítal krásný zimní den plný slunce a třpytivého sněhu. Byla by škoda toho nevyužít.

Gabriel: „Tohle, ehm... to je pro tebe.“

Lilith: „Ano? A copak to je?“

Gabriel: „Jenom takový menší milostný dopis. Vyjádření, jak jsi pro mě důležitá.“

Lilith: „Páni! Je to ve verších!“

Lilith: „Teda, Gabe, skoro mám chuť na tu hlášku z Harryho Pottera… Po takové době?“

Gabriel s úsměvem: „Vždycky.“

Lilith: „Miluju tě, víš to?“

Gabriel: „Vím. A teď si dáme koulovačku!“

Do zimních radovánek se zapojil i kolemjdoucí Bailey, tak trochu, no, aniž by chtěl. 😃

Jé, mimozemšťané se konečně probudili! To je dost, začínala jsem si připadat nežádoucí… 👽

Taková idylka, poklidný zasněžený večer a do toho UFO.

Že ti unášení simíci vždycky nabízejí možnosti pro tak působivé snímky… 😂

O několik hodin později nám Gabriela vrátili a co byste řekli? Neotěhotněl! 😄 A očividně z toho má fakt velkou radost. Si oddechl, uf.

Gabriel: „Byl to hrozný zážitek, Lilith! Jsem rád, že je to za mnou, a doufám, že už se to nebude opakovat.“

Lilith: „Neboj. Vždyť… jaká je pravděpodobnost, že by se to stalo vícekrát, hm?“

Jen taková večerní zábava při hraní videoher, kdy Lilith očividně využívá toho, že se Gabriel na hru moc nesoustředí. 😁

Lilith už je ve třetím trimestru a narození holčičky se pomalu blíží…

Zatímco Gabriel začal vyrábět šperky (včetně úplně prvního pokusu, který má teď Lilith na krku), upírka se pustila do květinových aranžmá. Asi ji inspirovala Joni, která pracuje jako aranžérka květin.

Do Glimmerbrooku zavítalo nádherné jaro.

Myslela jsem, že si všichni společně užijeme veselé Velikonoce v nádherně rozkvetlé přírodě, ale…

Mimčo mělo jiný názor. Už taky chtělo do světa.

Gabriel byl samozřejmě své partnerce oporou v nejtěžších chvílích. Naštěstí to šlo poměrně rychle, pár dechových cvičení, nějaké to kolébání a relaxace v bazénku…

A už tu bylo velkolepé finále. Nutno dodat, že se na to Lilith hezky oblékla. Dítě přiváděl na svět Liam.

Přivítejte malou Grace Whimsywick. Má příjmení po tátovi. 😀 Jo, já vím, že je poněkud nezvyklé, ale to víte, čaroděj.

Ostatně, Declan je Emberstone a Bailey zase Whisperwind (aspoň myslím, kdo by to nosil v hlavě úplně přesně…)

Nyní se blížíme k závěru příběhu Gabriela a Lilith. Jejich domek je krásně ozdoben, aby dcerku jaksepatří přivítal. Grace už je touhle dobou kojencem.

Declan: „Ty si to nemůžeš odpustit, že ne?“

Gabriel: „Hele, slavím narození dcery, tak nemel!“

Alex: „Nevadím vám tu, hoši?“

Všichni se seběhli k připravenému pohoštění. Caleb si evidentně vychutnává svůj jahodový koláček.

Zde už pohled na šťastnou rodinku, ačkoli myslím, že… no, to dítě vypadá jako panenka z hororu, co si budeme povídat. 😄💀

Nevím, jestli se mi zrovna povedla, ale hlavní je, že rodiče jsou spokojení.

Přísahám, že to mrně se na každé fotce takhle šklebí. 😆

Dobře, povedlo se mi udělat jednu poměrně obstojnou fotku s umírněným, klidným výrazem. Tak prosím, toto je Grace! A jejím narozením můžeme krásně završit celý tento příběh. Zatím ještě nevím, čí dějovou linkou navážeme příště. Nechte se překvapit.

Některé obrázky a informace jsou upravené pomocí AI (ChatGPT, Krea) v rámci fanouškovské tvorby inspirované The Sims 4. Nejedná se o komerční projekt. Vizuály byly upraveny s důrazem na zachování stylu postav a příběhu. Úpravy byly konzultovány s AI asistentem a nepředstavují porušení autorských práv podle zásad fanouškovské tvorby.